Kupování bot je jedna z mála věcí, které můj muž s dětmi dělá. Ne že by ho to bavilo nebo k tomu měl nějaké vlohy.Vzniklo to z toho, že jsem jednou nemohla pořád dítěti sehnat boty, které by mu byly. Už jsme obešly 4 obchody a furt nic - buď tlačili na palci nebo na nártu nebo na patě nebo se vyzouvali. Dítě už nemělo v čem chodit - bylo 15 stupňů a nosilo zimní boty.
Tak jsem ze zoufalství poslala manžela, ať zajedou do jiného města a zkusí to spolu. A Ejhle - vrátili jak s keckami tak se sandály. Tak jsem chválila, chválila
a od té doby to obstarává on.