Nás si taky nikdo moc nevšímal. Ráda chodím do kostelů na zpěvy, líbí se mi to. Musím říct, že jak na Hod boží, tak i na Štěpána jsem zažila moc moc pěkné bohoslužby. Mám ráda vyprávění, které má nějakou pointu, je poučné, mohu si z toho něco vzít. To se mi právě líbilo moc. Jeden inovativní farář vyprávěl zamyšlení o současných Češích, jestli to jsou "unterwassermani" apod. To bylo i vtipné.
Poslední štěpánská bohoslužba mi dala poučení o Maxmiliánu Kolbem,o polském katolickém faráři, který v koncentračním táboře vyměnil svůj život za život otce 10 dětí. Bylo to poučné, tuhle historii jsem neznala vůbec. Pointou a poučením bylo, že my leckdy se cítíme ukřivděni, když si nemůžeme koupit kdejakou komerční blbost a Maxmilián psal mamince z cely smrti dopisy: "Milá maminko, neměj obavy, mám se tu dobře..."