Přidat odpověď

LIbiku, osobně mi vůbec nevadí, když se za mě někdo modlí. Ležela jsem na rizikovým v porodnici s věřící holkou, co čekala trojčata. V pětatřicátým týdnu mě měli propustit, ale doktorka na prohlídce zjistila, že jsem na tři centimetry otevřená s prověšeným vakem plodových blan. A řekla, že domů se nepůjde. Nesla jsem to těžce, jednak doma dvouletý syn, jednak jsem si už myslela, že donosím. Ale vydrželo to ještě čtrnáct dní. A pak mi ta moje spolupacientka řekla, že se za mě celou tu dobu modlila. Mě to hrozně potěšilo a zahřálo u srdce.