Napsala bych, že nic.
Ale přece jen jednu věc ano...a týká se to tedy mě - očekávám otevřené funkční kostely aspoň pár hodin denně jako možné útočiště pro ty, kdo potřebuj nějakou okamžitou duchovní útěchu, byť třeba jen pobyt na místě, které je do určité míry prodchnuté tím něčím neidentifikovatelným.
Možná bych uvítala i faráře a možnost zpovědi a eventuálně rady, dušičku, která je ochotná naslouchat a dát určité rozhřešení.
Tohle mi chybí (párkrát v životě jsem nutně potřebovala), u nás jsou kostely pro veřejnost zavřené krom dvouhodinovky v pátek. ¨
Brala a očekávala bych to jako službu milovaným bližním...