A nebereš si to nějak moc?
Já mám sice 2 děti, ale s rozdílem skoro dekádu. Dospělýho syna a 9letou. Kdybych si měla připouštět, jakými jmény se kdy titulovali a co si kdy už provedli a co všechno končilo fiaskem...
A pokoj mají společný.
Ale furt mi to přijde nějak normální, asi ve všech rodinách stejný.
Vždycky si akce snažím užít a říkám si, vlezte mi na hrb, bando nevděčná.
Je fakt, že s tou mojí částečně salámistickou povahou se to tak nějak líp snáší.
Vzpomenu si na Poseroutkovy a říkám si, že u nás ještě dobře