Přidat odpověď

my se s dítětem Z vždycky bavili ve smyslu, že má počkat, až se dokvoká a raději se nebavit s nikým.

Jednou na dceru nastartovala maminka ( dcera s jejich dcerou a s nimi měla jít bruslit, ale zjistila, že má malé brusle- vyrostla jí noha. Šla k nim domů, telefonovala mamince, ale nikdo nebyl doma a tlf jí nevzala, na sms nereagovala. Pak ji večer na ulici seřvala, když ji potkala, že nemá vychování a nedala vědět ) to jsem se na náledí, s břichem nasraně zvedla a za maminkou jsem si zašla, dokonce mi tvrdila, že nemá nepřijatý hovor a sms nepřišla, ale pod soustředěným tlakem zprávu nakonec přiznala- ale vymlouvala se na operátora a snad i mimozemšťany. Pak zas za 10 minut šla ještě ona na náledí k nám, aby si stěžovala, že stejně ta naše dcera si s tou jejich nechodí hrát ( dceři bylo 11, jejich 7 ) tak to jsem se už s maminkou rozloučila, že fakt dítěti Z nemůžu nařídit, aby k nim chodila a hrála si s jejich dcerou, že jsou od sebe moc daleko. A to všechno proto, že ji dcera den předtím vzala sáňkovat

A jinak bylo všechno celkem v pohodě, když pominu holčičkýýýý.