Přidat odpověď
Liv, vyvozuji z toho toliko, ze jentak nema praci u pasu, prakticky sama priznava, ze nijak extra narocnou a presto je z ni unavena...tudiz ma uvaha vede smerem, ze prace je momentalne jen obetnim berankem v ramci celkove nespokojenosti a nechopnosti najit naplneni. A az pujde do duchodu, ktery ma tak pintlich naplanovany, tak se muze stat milion dalsich veci, ktere ji zabrani v tom "uzivani si" a zase bude problem. Celkove mi prijde, ze jentak se zaobira eventualitami budoucnosti, aby se nemusela zaobirat pritomnosti.
Chybi mi tam jakakoliv flexibilita, kterou povazuji za esencialni soucast zivota. Prislo by mi logictejsi se snazit naucit ruzne mechanismy potykani se s ruznymi situacemi (aby si treba neprivodila mrtvici z vycerpani, kdyz kvuli klientovi nemuze spat a soustredit se na cokoliv jineho). Co bude delat, az se vedlde ni v tom krasnem duchodu nastehuji nejaci problematicti sousedi? Az si deti najdou partnery, se kterymi se jentak a manzel nesnesou? Az se ohlasi zdravi...opravdove problemy a ne jen ty imaginarni? Jasne, jsou to hypoteticke situace a nemusi nastat zadna, ovsem sance na to, ze se vse odehraje podle predstav je naprosto minimalni a porad bude neco, co bude branit kvalitnimu zivotu. Honit se za predstavani je cesta do pekel...zit by se melo v momentalnim okamziku a ne upinat nejproduktivnejsi leta zivota planovanim duchodu, ktery vubec nemusi vyjit.
A lide, kteri vykazuji takovouto neflexibilitu jsou obycejne ti, kteri ani v tom vytouzenem duchodu nenajsou naplneni, ale jen chradnou. Fyzicky i psychicky.
Předchozí