Přidat odpověď

jentak...tyhle myslenky jsem nikdy nemela. Mozna ze je to taky tim, ze jsem par let po 40 jeste rodila nasi malou a tudiz jsem mela uplne jine starosti. Me teda tehdy az prekvapilo, jak to druhe dite zvladam v pohode a vysmata. Lip nez tu prvni. Jeste ten den, kdy jsem prisla z porodnice, se u me stavila kolegyne z prace. Jen na me koukla a rikala...ty jsi tak vysmata. Ty vubec nejsi unavena? No nebyla jsem, taky z ceho. Prirozeny porod, bez strihani, siti, v porodnici nam uvarili, delali s nama gymnastiku a proste zadny problem. A zkusenost z prvniho porodu nastoupila tak nejak automaticky. Ac po 20 letech, ale zjistila, jsem, ze jsem nezapomela nic.
Problem prisel az pozdeji. A to, kdyz jsem nastoupila po materske a chteli se me zbavit bez odstupneho. A kdyz jsem si pak hledala praci. Prece jen jsem nemohla na cely den, neb bych nestihla dite vyzvednout. Manzel hodne na cestach, takze casto odvezt do skolky, jet do prace a po 8,5 hodinach /coz ve firmach kde jsem pracovala byla utopie. Delalo se minimalne 1/2 hodiny dyl/ pak jet do skolky a vyzvednout dite, kdyz je skolka jen od-do....
Takze sehnat praci na 6 hodin nebo vubec na 4 fakt utopie.
A o to se snizujou tve sance na praci. Na plny jsem nemela problem praci sehnat. Par konkurzu jsem i vyhrala. Ale nechteli pristoupit aspon na prijatelne podminky, abych mohla dite odvezt a vyzvednout.
Takze tam vidim jediny problem a strach co dal. Cim dyl hledas, tim dyl je ten propad vetsi.
Ale ne kazda matka si porizuje dite po 40. Ac teda...tam vidim nedostatek a melo by se s tim neco delat. Protoze se pak tezko nastupuje do pracovniho procesu a je mozne, ze ty otazky, ktere si ty klades ve 40, kladou si ty zeny v 50.