Přidat odpověď

Jasně, já ale nezlehčuji následky celoživotní manuální práce - můj otčím je příkladem, co s tělem (a hlavou) udělá 40 let u stroje...viděla jsem, neboj, na jiné planetě nežiju... ale to je vedlejší - jen jsem chtěla říct, že nejde takhle plošně tvrdit, že každý, kdo je u pásu nebo sedí za kasou, by hned a rád měnil za status "v domácnosti".

To se takhle přece říct nedá.

Možná by ti lidi radši dělali něco jiného, ale určitě by všichni nechtěli (a pak spokojeně nežili) tohle. Třeba lidi, co chvíli nepracují (nezaměstnaní, vyřadí je n a čas nemoc nebo pečují o někoho, prostě najednou nemají tu svoji práci, i když blbou) často končí u psychologa, psychiatra... nejen z obav o budoucnost a finančních závazků, ale prostě najednou neví, co a jak se životem prostě bez práce...

Určitě lidi, co je to pro ně super představa, jsou, ale určitě to nejsou všichni, dokonce to nebudou nejspíš ani všichni manuálně pracující.

Jo, manžel celkem dost manuálně pracuje i dál, jen to už není u pásu, nadře se taky dost a už ho bolí kolikrát i to, co nemá...ale u toho pásu to měl takové jasnější - přesný postup, pořád rutina, bez velkého přemýšlení, bez řešení nějakých neobvyklých věcí a krizovek.