Přidat odpověď
Jo - to tělo dopadlo daleko, ne blízko, ale já to opravdu cítila. Dokud padal, tak pořád někdo vykřikoval - tak kruci už to otevři a další řeči, utěšovali se, že to ještě dá - já věděla, že už ne. A najednou jsem slyšela, jak jsem řekla - je konec, už je mrtvý. Nevím, proč jsem to řekla, musela jsem uvolnit ten tlak, jak to ve mně vřelo. A pak se otřásla zem a bylo ticho - strašný ticho.
Pak už si pamatuju útržky - jako kdybych se dívala na film - někdo křičel, někdo brečel, někdo stál, někdo utíkal na místo dopadu.......
Nikdy na to nezapomenu, dřív mě to budilo, dneska ne - ale když si vzpomenu, je to jako kdyby se to stalo včera a je to stejně strašný.
Předchozí