Přidat odpověď

Kudlo - jak říkám, nevím, jaký jste měli doma podmínky, tady nejde o to, co jedí k večeři a že nemá vyžehleno a že nevytírá denně a že musí často jezdit do večerky, aby bylo co k jídlu. O to nejde, to všechno se dá. Ale tady jde o základní fungování, o absolutní stísněnost, ponorku. Mlčelo se a nedělalo nic, protože oni prohlašovali, že je jim tak dobře. Nebylo, my to viděli, ale je to přece jejich věc. Ale když jeho dcera začne mluvit o tom, že už to nezvládá, že nemá žádný svý místo, že k čemu jí je barák, když žijou ve sklepě, k čemu jí jsou jejich plány, když ona, když chce soukromí, tak musí jít do auta - tak to už je moc. A on může stokrát říkat, že ne, že ona to chápe - ale prd, co má dělat, ona si ten pokoj nevybuduje sama - a když on se k tomu nemůže odhodlat, protože řekne, že jo, že ví, ale že je tisíc důvodů, proč to zrovna teď nemůže udělat, no tak se mu pomůže a bude to.