Přidat názor k článku Tři roky ve školství a snaha neztratit iluze a ideály

No tedy milá Kopretinko, Ty ses utrhla "jak vagón", to Ti tedy řeknu. Ale máš absolutní pravdu, pod ty závěry se podepisuji. Zvláště co se týká (ne)spolupráce rodiny se školou, máme s tím své velmi bohaté a velmi smutné zkušenosti. Také se jedná o venkovskou školu, kde by jeden očekával spíše takový domácí přístup, v našem případě to tak bohužel také není. Je to vše samozřejmě v lidech, myslím že dlouhodobé řešení je udržet ve školství takové nadšence, jako je autorka toho článku. Jenže to by musel někdo hodně vysoce postavený zhlédnout ze svých nadoblačných výšin na nás normální smrtelníky a vyslat v tom smyslu společnosti jasný signál: učitel není povolání, ale poslání, mějme je všichni v úctě a vážnosti, chtějme po nich dobrou práci za dobrý plat, všem se nám to stonásobně vrátí na našich dětech. Tak nevím, je mi něco přes čtyřicet, to se už asi něčeho takového nedočkám. Snad alespoň moje děti - pro jejich děti. Všem bych nám to přál.

Mecháček