Přidat odpověď

"Nebo je to I proto, že

- ženy zůstanou 3 roky doma s každým dítětem?
- ženy se častěji časově přizpůsobují rodině?
- ženy samy se o vedoucí místa nepokoušejí tak často jako muži?"


Mohu se vyjádřit ze své zkušenosti - ještě než se mi narodily děti, narazila jsem do skleněného stropu. Ucházela jsem se o jistou pozici ve firmě, kde jsem pracovala. Kvalifikačně žádný problém, ale bylo mi řečeno: "Vy, s těmi 50 kily, to nemůžete dělat (práce na počítači). Byste nemohla řídit 30 chlapů." Na místo byl přijat muž, kterého jsem já zaučovala a když měl dovolenou, tak ho zastupovala. Jako náplast mi zvýšili mzdu o 50%.

Jinak jsem nikdy neměla OČR, s dětmi zůstával pro případ nemoci doma manžel. Přizpůsobovat rodině jsem se začala až někdy kolem 5. roku druhého dítěte, kdy se u něj projevily zdravotní potíže.

A takových obdobných situací, kdy byl povýšen muž na úkor ženy, jen z toho titulu, že je to muž, jsem viděla dost.

Když to shrnu - pořád je ve společnosti a firemních kulturách zažrané, že vedoucím může být pouze muž. Ženy jen výjimečně, zejména v personalistice či sem tam v marketingu. Samozřejmě je to i kvůli těm dlouhým rodičovským, ale mnohdy ty ženy jdou na ty rodičovské už s tím, že stejně nemají šanci na vyšší pozice, takže je jedno, pokud se zahrabou doma na 3 roky, protože se stejně nic nezmění, tak ať si alespoň užijí dítě.