Přidat odpověď

Kudlo, uz jsem to tady psala

v roce 1994 jako bezdetna jsem mela vysoce podporujiciho pritele, mileho a hezkeho (moje blbost, ze jsem se s nim rozesla), on zacal podnikat (zacatky nic moc, holt druhotna platebni neschopnost, furt chybely penize na vyplaty delnikum, ale to sem nepatri).....vzala jsem praci v zahranicni firme v Praze, pracovalo se od 9 rano dokud clovek nepadnul, treba do pulnoci, v sobotu byla povinna skoleni, v nedeli se v kancelari dodelavaly resty, ale za to bylo na tehdejsi dobu hodne penez....vedle v kancelari sedel kolega, o rok starsi, ale stejne let praxe (byl rok na vojne), s horsi AJ nez ja, delali jsme stejnou praci, ja brala 60% jeho penez, protoze on byl zenaty a mel dve deti, ja svobodna bezdetna...pomery se narovnaly, az kdyz po dvou letech prisel sef American, ktery udelal v platech poradek (a v ostatnim taky, takze kolega po case sam odesel)

tolik moje zkusenost s diskriminaci zen