Přidat odpověď

Pradědečkovi umřel tatínek, když mu bylo dvanáct. Měl ještě tři mladší sestry. Musel s maminkou vést od těch dvanácti let celé velké hospodářství. Mojí mamince umřel otec v deseti letech. Znamenalo to obrovský propad nejen v příjmech, on byl nemocný a myslím už v plném invalidním důchodu, měl nemocné srdce. Ale hlavně v tom čase a lásce, co se dětem dostávalo. Tchyni zabilo otce Gestapo, když jí byly čtyři. Naprosto šílená životní změna k horšímu. Je to vždycky hrůza. Další pradědeček osiřel krátce po narození, matka zemřela, otec krátce po ní. Vyrůstal na Svatém Kopečku. Dědeček osiřel jako malý kluk, společně s bratrem skončili na nějakou dobu i v sirotčinci. Tam se mu právě podlomilo zdraví a na následky revmatické horečky (poškození srdce) zemřel pak v 36 letech, zůstaly po něm tři malé děti. Smrt rodičů nedospělých dětí je obrovská tragédie, která poznamená minimálně jednu generaci.