Liško prosím tě, co je to za pitomost, že by se měl člověk kolem dvaceti automaticky odstěhovat? Žiju ve vilové čtvrti, domy se dědí z generace na generaci. Většinou je to tak, že jedno z dětí se vdá/ožení a odstěhuje, druhé zůstává doma. Domy jsou často už upravené na dvougenerační, případně je mladí upravují, takže mají samostatné patro a vchod. Nejedná se tedy o žádný mamahotel. To se má jako mladý muž v 25 letech odstěhovat, pronajmout si byt a rodiče si na půlku domu najdou nájemníka, aby bylo z čeho dům udržovat? A ještě si na stará kolena platit nějakou pečovatelku, přitom syn či dcera by se postarali, ale holt by vypadali divně, kdyby žili ve stejném domě??
Jinak já jsem vdávala po třicítce, předtím jsem měla dva dlouhodobé vztahy, manžel na tom byl podobně, tomu tedy už bylo 35, když jsme se brali, takže podle některé z místních definic už byl "podezřelý", já už málem taky. Nechala bych tu hranici fakt až na 40