Přidat odpověď

Monty, ale to se přece vzájemně nevylučuje přeci.
I jako vdaná/ženatý a dětný člověk přeci můžeš podnikat spoustu aktivit. Nikdo nikoho nenutí dřepět doma na prdeli.
Já mám docela bohaté zkušenosti s takovými "týpky" v rodině, kde máme výskyt nadstandartní. A fakt není o co stát.
Jednomu je 32, nemá vlastní bydlení ani vlastní příjem, nechává se živit maminkou a vůbec mu to nepřijde divný. Od přítelkyně očekává, že ho bude obskakovat a vydělávat peníze a životní štěstí pro ni má být péče o jeho maličkost. Děti nechce, protože by ho obraly o pozornost partnerky.
Jiný exeplář zůstal svobodný a je mu přes 60. On má teda dost specifickou úchylku a to, že shromažďuje staré krámy a žije doslova v bordelu a nemíní se ho vzdát.
A takhle bych mohla pokračovat dlouho. V zásadě tito dlouhodobě svobodní a bezdětní mají společné rysy a to:

Sobeckost. Na prvním místě jsem jen já, já, já a pak dlouho nic a pak jen já. Neumí nic dát, chtějí jen brát. V nejšiřším slova smyslu. Finance, péči, lásku, zodpovědnost.

Nezodpovědnost. Děsí se toho, že by měli mít zodpovědnost za děti, jejich výchovu, za rodinu za celý svůj život. Chtějí si jen užívat, nechtějí řešit přízemní starosti. Nezajímá je budoucnost.

Neznám svobodného bezdětného, který by to tak neměl. Zodpovědný, hodný, férový a pracovitý chlap nezůstane dlouho sám. A takový také bez problémů a vytáček si rád pořídí rodinu, protože priority má jinak nastavené než věční studenti a cestovatelé.

Já bych se chlapovi, který ve čtyřiceti nemá vlastní zázemí vyhla jak čert kříži.
S bezdětnosti a vztahy to může být trochu problematičtější, to fakt uznávám.
Ale i přesto bych byla opratná. Protože jak píšu výše, nesetkala jsem se nikdy s tím, že by člověk, který nepocítil do 40 touhu po rodině neměl výše jmenované vlastnosti.

Toť má zkušenost.