Libiku,
tak já mám zas fotky moc ráda, bez nich by spousta momentů úplně zapadla, protože by na ně člověk zapomněl.
Samozřejmě se to nesmí přehnat, aby člověk nežil furt jen v minulosti, ale jinak mi to přijde super.
A líbí se mi, když se z Pepíčkovy žížaly stane tradovaná rodinná historka.
Možná je to tím, že na prvních 15 let svýho života vlastně nemám žádnýho živýho pamětníka, tak na tu kontinuitu kladu trošku větší důraz.