Jinak ještě k tomu "tažení nahoru" - když už, tak mně nejvíc vyhovuje to, co popsala Jana - že mě táhne nahoru člověk, kterej momentálně žádný problémy nemá (a tudíž mě jima nezavaluje) už jen tím, že se s ním můžu bavit o normálních věcech.
Moc velký vykecávání o starostech IMHO není dobrý, vede k tomu, že se v tom člověk moc ňahňá a cyklí. Z tohohle pohledu je skoro lepší nemít moc trpělivý okolí.