Přidat odpověď

Diskuse, na které odkazuješ, jsem neřetla.

Já jsem aktivní pesimista s přimeřenou sebedůvěrou a mám ráda lidi, ale jsem introvert, kterého mnozí považují za veselého povídavého extroverta, ale já se často za to povídání skrývám, abych ve skutečnosti o sobě nemusela nic říct .

Nevím co myslíš psychickou odolností. Já jsem třeba dřív měla víc hrošší kůži, víc cynismu, ale i víc humoru, ale tak nějak mi to poslední dobou nesedí a víc si věci připouštím, spiusta věcí, které nemůžu ovlivnit na mne víc doléhá - není to o tom, že bych toužila nějak románově trpet za celý svět a nést na svých bedrech tíhu všech křivd světa spáchaných na lidech a lidstvu, ale nějak jsem zistila, že v konečném důsledku mne ta hroší kůže nechrání, ale odcizuje mne samotné

celkově se oslední dobou (tak rok a půl, dva roky) cítím čím dál víc slabá, unavená, vyhořelá, i když třeba v práci jsem pořád efektivní, pořád se dokážu dostat dočastně do angažovaného mdu, pořád mi na některých vecech záleží, ale už se musím nutit abych pro to něco udělala