Asi ano, přepínám se na jinou situaci a na tu se soustředím. Tím taky na starosti jakoby zapomenu. Když jsem pak sama, dolehne to v plné palbě a vybrečím se v klidu.
Nejsem svěřovací typ. Třeba když jsem řešila zdravotní problémy dítěte, v práci to nikdo nepoznal. Jen když jsem si musela jít říct o volno a musela o tom mluvit, dolehlo to a rozbrečela jsem se v ředitelně. Pak jsem vyšla a normálně doučila dokonce.