Přidat odpověď

Alraune,
u nás to bylo stejné, akorát mámu to napůl bavilo, napůl unavovalo.
Nakonec ale chtěla od táty odejít a vzít sebou jen sestru, mě nechat s tátou (byla jsem už čerstvě dospělá), napůl za trest, že jeho rodina uznávala jako vnučku jen mě a sestru moc ne. A samozřejmě se očekávalo, že tátu tedy povedu a budu pobízet k výkonu já nebo prostě nebude kromě práce dělat nic. Ale revoluce natolik zamíchala kartama, že k tomu nedošlo. Hlavně ten pán, se kterým máma chtěla utéct, se zachoval jako ...