Přidat odpověď

Nevím, jestli je to kult dítěte. Možná jen skutečný zájem o všechno, co to dítě dělá, a k tomu podivuhodná schopnost zapříst řeč na jeho zájmy (školu, zvyky, ...) v jakémkoli tématu.

Nejdřív ten skutečný zájem:
Vždycky žasnu, když tu Monty píše, co má její syn v učebnicích, sešitech, co zrovna probírají... nikdy jsem neměla ani desetinový přehled, co se (moje) děti jak učí. Jeden jejich zájem (sportovní) jsem sdílela, a věděla tedy dost, ale v dalších bída... (co třeba cvičí do hudebky za skladbu zrovna jsem jako hluchoun, který jim nemůže nijak pomoci, nevěděla - jako jo, probírali jsme, jak jim to jde, co prožívají, ale ty konkrétní názvy jsem nedávala ).

A ta zapředení řeči - tady třeba jde debata o vztazích, co kdo v rodině... a K. psala MIMO JINÉ o těch sukýnkách, Liška reagovala že osm je fakt dost, a Monty na to lup sem 280 knih (mmch netuším, kolik vlastní dcera - hodně, je až chorobný čtenář a víc jak 20 let dostává knihy ke všem možným příležitostem od početné rodiny i přátel), a že to jsou jen ty syna, a............ prostě SI ZAČALA

Jako jo, sežene tak šikovné kousky do sbírky, ale to nic nemění na tom obdivuhodném zájmu o synovy zájmy a schopnosti je tu navázat na cokoli Dle mého to není nic špatného, akorát by to Monty neměla dávat "za vinu" nám