Nikdy jsem si nepůsobila kvůli "musení" stres na zvracení, na to jsem na sebe moc opatrná, případně i odolná (a jsem vděčná Bohu nebo komu, že mi takový stres zatím nezpůsobil ani nikdo jiný nebo vyšší moc). A na druhou stranu znám dost lidí, kteří si takový stres uženou kvůli "chtění" (protože chtějí stihnout tolik věcí a zážitků a všeho).
Cestu si určitě vždy snažíme zpříjemnit, osobně by mi stačilo málo - kdyby "to jelo" a cesta trvala "normální" 4 hodiny (plus to případné zpříjemňování) místo věčného ploužení v kolonách kvůli opravám případně nehodám. Děti prudí, manžel po mě chce, abych hledala objížďky, obvykle se u toho chytneme ... No, ale uznávám, že jsou mnohem horší věci na světě