Přidat odpověď

Tak třeba u nás:kdybych žila sama,tak opravdu dělám jen to co já chci a umím si to živě představit(a představy to jsou krásné), ale... manžel je hodně prorodinný typ a projevil přání,abychom velikonoce přeci strávili se syny(on sežene pruty,kluci upletou jemu a pro sebe pomlázky,což oni opravdu umí-z 8prutů,to se musím pochlubit),byť už dospělými,kdy má každý svůj život. A protože vím,že mu na tom záleží a byl by za to rád,tak jsem kývla na to,že poslední 2 dny svátků jedeme za klukama do brna.Ale radši bych byla zelezlá doma a totálně líná,nic nedělala ani nevařila,což ovšem s chlapem po boku až tak úplně nejde,i když on říká,že stačí říct a zařídí se-na oběd si zajde,atd.,ale to už prostě někdo tu pohodu narušuje,už ti to nedá,aby on šel na oběd a ty doma třebas louskala šváby.

Třeba na vánoce totéž-muž říká,že by je měla rodina trávit spolu,já bych klidně odjela někam ve dvojko i se štědrovečerní večeří a všem řekla,že ztoho důvodu se i dárečkování vypouští,nenávidím totiž když se něco dělá jen kvůli tomu,že SE TO tak dělá.

S těmi vánocemi se mi to asi nepodaří,tak se asi příští rok nehnu nikam na ty velikonoce,to bude pro změnu zas podle mě a uvidíme.