Přidat odpověď

Lído,
když chce příbuzenstvo vidět své děti a jejich děti, tak je to hezké a člověk nějakou tu stovku km dá a rád. Naši měli svoje špecifiká, ale každá návštěva byla v duchu - oni a děti si užívali vzájemné přítomnosti, blbli spolu, máti měla nachystáno, navařeno, nic nechtěla, i tak jsem třeba obalovala řízky, povídaly jsme si, když jsem přivezla gold kafe, řekla: a čože my u nás nemáme kávu?...Není ok diktovat dceři, co má dovézt, že si má promyslet vaření (copak je na palicu?), proč má vařit? "a já ti teda pohlídám dítě, abys mohla v klidu stát u plotny pro jednou tolik lidí, než denně doma..."