Přidat odpověď

Jo, uvědomuju, proto jsem to tam napsala. Ano, je to mé klišé a opravdu si nemyslím, že kdo dort objedná, je špatná matka, ale obráceně to pro mě platí - já, kdybych dort neupekla, tak bych byla špatná... Na jiné osoby toto nevztahuju, jen na sebe. U nás kolikrát dort nejí nikdo, ani kupovanej, ani doma dělanej, ale jednou jsou to narozeniny, tak dort být musí a já ho musím upéct. Nepekla jsem akorát k prvním narozeninám, bo to jsem byla úplně hin a babička nahlásila, že oni ho objednají. (ano, je to naučený, naše matka nám pekla taky furt, nepamatuju, že bychom někdy měli dort kupovaný)

A tradice je třeba dodržovat právě proto, že jsou to tradice. Tradice, bez jejich dodržování, tradice nejsou... Tradice dodržuju, protože je tím předávám tomu dítěti. Jsem z hodně tradičního regionu a jejich význam jsem v různých životních obdobích dost pocítila. Je to pocit kořenů a spjatosti s předchozími generacemi (např. vytáhnu kraslice, které dělala ještě moje prababička). Jako - uklízet bych nemusela (kdyby neměla přijet ta rodina), okna teda umytý nemám (za to jsem si umyla a vyluxovala auto), velikonoční výzdobu taky nemám (na oknách mám ještě ty sněhuláky, musím to aspoň sundat ), to mi nevadí, ale aspoň 6 vajíček nabarvit, dítě vyslat s pomlázkou po sousedech a příbuzných a mít doma nachystáno pro druhé děti, to prostě musím (dokud to dítě bude dítě). Pak se na to zas vyfláknu, jako za svobodna a bezdětna.