mně ze začátku taky. Ale potom už jsem chtěla jezdit sama, nějak jsem si ty svoje "boty" za volantem chtěla vyřešit sama. Podle mě je lepší být hozen do vody a plavat, jelikož člověk se sám poučí z chyb a naučí se to lépe.
Co jsem úplně nesnášela, bylo vození kolegů z různých akcí. Všichni samozřejmě pod vlivem a ještě měli kecy. Jednou si dělali srandičky, že prudím s poutáním se pasem. Tak jim říkám: "Vážení kolegové, prudění není moje parketa, ovšem, kdo chce se mnou jezdit, nechť se připoutá. Kdo se připoutat nechce, nechť opustí můj vůz a jde pěšky!"
A byl klid. Od té doby už nediskutují.