Přidat odpověď

dabo,

vidíš, a tohle já moc neřeším, jestli vypadám krátká (stejně jsem) a tlustá (stejně jsem). Je to pro mě hrozně pohodlné a praktické, v tom umím chodit, jsem v tom svá a to je to nejlepší, si myslím....

Měla jsem letos na sobě po strašně dlouhé době sukni. Dcery tvrdily, jak mi to hrozně sluší, ale já se v tom necítila a byla jsem celý večer totálně mimo, takže bylo úplně jedno, jakou mi to dělá postavu a jak v tom vypadám, protože stejně všichni viděli, že jsem nervní a neumím se v tom pohybovat.

Jinak sukně nesnáším od dětství, s šatama to začalo až v dospělosti, kdy už přestalo být vhodné k tomu nosit normální sandálky. U mě je to vlastně hodně o těch botách.

Jinak moje maminka byla postavou jako já, ale milovala podpatky a sukně a uměla se v tom nosit. Mně tohle nikdy nešlo. A moje ségra je to samé v bledě modrém. Jen ona má nevýhodu velké nohy, takže boty shání ještě hůř než já, a zatímco já mám raději trika a tuniky nepropínací, ona má vše na knoflíčky....