Jsem z věřící rodiny. Základ položila hlavně babička a pak její sestřenice, se kterou jsme jezdili do sboru církve Českobratrské. Tam po shromáždění byla "besídka", jedna stará paní učitelka nám povídala biblické příběhy, doprovázela to obrázky. V pubertě jsem "prozřela", myslela jsem si, že Bůh byl nějaký ufon
. No, a pak mi dal Bůh znamení, že nemám blbnout. Takže já vím. Sice v poslední době flákám účast na bohoslužbách a nejsem ideální křesťan, ale o existenci Boha nemám pochyby.