Přidat odpověď

Sovice,

asi tuším, jak to myslíš.

Kdybys mně řekla "tvůj manžel je špatnej chlap a tvé manželství stojí za houby,", tak máš úplnou pravdu, že by se mě to mohlo lidsky dotknout, aniž by to svědčilo o tom, že bych si byla ve svém vztahu nejistá.

Ale já jsem přece nic takovýho neřekla (ve vztahu k Bohu bych si představovala ekvivalent toho, cos říkala, třeba jako "Bůh není a kdo na něj věří, je tmář" a nic takovýho jsem opravdu ani neřekla, ani si to nemyslím. Pak bych plně chápala, kdyby se Libik urazila, na stejný bázi jako v tom příkladu s tím manželem, ale v tomhle jsem fakt nevinně).

Tu svoji argumentaci vnímám spíš jako kdybych řekla - já VÍM, že mě má manžel rád, a někdo jinej by mi argumentoval tím, že VĚDĚT to nemůžu, protože nejsem on a do hlavy mu nevidím, jen že o tom můžu být do morku kostí přesvědčená. Což si myslím, že fakt neuráží ani nezpochybňuje nikoho - ani mě, ani toho manžela, ani náš vztah.