Přidat odpověď

kambalo,
no asi to neznáš osobně, ale je to prostě soustavné "počkej, já to udělám" a "takhle ne", "dej to sem, radši si to udělám sama", "já se na to nemůžu dívat, jak ho držíš", útrpné pohledy jak to ten druhej dělá blbě atd. Pak se dotyčnej přestane snažit, pochopí, že se jedná o sféru, která u nich v rodině nebude jeho doménou.
U mimina je to navíc umocněno jejich počáteční "křehkostí", ten chlap z toho má třeba větší respekt, bojí se, aby něco neudělal blbě, v téhle fázi se dá myslím celkem snadno přesvědčit o tom, že je na to nešikovnej, že je lepší, když to nechá na ženě, která je s tím miminem přece pořád, tak to má zmáknutý, kdežto on je po příchodu z práce večer tak trochu vetřelec v jejich zavedeném režimu.