Přiznám se, že bych reagovala jinak - dítě bych omluvila na ten den z rodinných důvodů a nešel by tedy ani do školy ani na soutěž. Pokud by tedy usoudilo, že to opravdu "nedá" a ponese si případné mstivé následky. A posléze bych řešila se školou, že si nepřeji, aby byl kamkoli posílám přes odpor a bez mého odsouhlasení. Člověk si zase nemůže nechat tento na hlavu. Jsem přístupná domluvě, pokud by učitelka přišla, požádala, vysvětlila nám, že třeba nikoho náhradního nemají), nejspíš bych na dítě mírně tlačila, aby to zkusilo. Ale být jen subjektem něčí manipulace, na to prostě neslyším. Už nejsou osmdesátky /jo, jak jsem jako druhačka nuceně recitovala na schůzi papalášů, si dodnes pamatuju/.