Přidat odpověď

Kat, ty největší průšvihy jsem radši ani nepsala.... Ale taky si pamatuju, že se ám ztratil, jednou v Benátkách na tom hlavním náměstí jako pětiletý, to byl celkem mazec, taky jako tříletý v obchodě, všichni jsme lítali a hledali ho a potom jsem na něj narazila a prodavačka z toho už celá vyjevená, bo ani nevěděla, jestli kluk umí mluvit, on jí totiž taky neřekl VŮBEC NIC. Když jsem se jej zeptala, proč jí neřekl, jak se jmenuje, tak prý se nemá s cizíma lidma bavit.

Jo a ještě loni stavěli bunkr ve farské zahradě (nechápu, co je to popadlo) a při té příležitosti objevili poštolku vypadlou z hnízda, no to se vydali za farářem a přesvědčili ho, ať vytáhne žebřík, aby se na ten strom dostali a poštolku zachránili a potom teda když rodiče nebyli doma, tak u kamaráda stříleli špačky, bo přece maso je drahé a nebudeme ho pro tu poštolku kupovat.... Jsem myslela, že mě trefí, když jsem se to dozvěděla. Pořád nicméně píšu o jednom a tom samém dítku.