Jo. Momentalne netouzim po nicem vic nez aby me svet nechal aspon mesic na pokoji a NIKDO PO ME NIC NECHTEL. Chci si zalizt do nory a lizat si rany a vylizt po mesici zdrava, schopna a okouzlujici. Pak budu mit na svet zase naladu.
Misto toho jsem nucena ikskrat tejdne vest small talk s neznamyma cizima lidma o svych bolestech a problemech
o mym kolenu, o jejich kolenou, o kolenou jejich babicek, o kolenou jejich sousedek.
Chci aby sli vsichni uz konecne doprdele