S osmiletkami cilene o politice nemluvime, ale ony se samy zacaly zajimat. Obcas se dozaduji zprav na netu, v radiu, v novinach. Zajimaji se o volby v ruznych zemich, kandidaty, viteze. Stavaji se svedky debat o situaci v ruznych zemich. Kvuli svym kamaradum sleduji momentalne par valek. Francouzske volby je docela chytly, sledovaly plakaty, studovaly nazory kandidatu. Pak den po volbach shorelo auto o dve auta od naseho (Nahoda? Rebelie? Podotykam, ze celkem slusna ctvrt.), tak zaznamenaly i dohady o ruznych nepokojich. Obcas vyslechnou spolecenskou konverzaci typu, "Jeste u vas vybuchuji bomby?", "Uz se povstalci vzdali?", "Porad je jidlo na listky?", "Uz jsou otevrene skoly?" atd.
Je legracni, ze se s jejich otcem nikdy neshodneme na nazoru na kandidaty/viteze. Jsrm zvedava, jestli dnes prijdou s tim, ze tatinkovi se libi Le Pen