Přidat odpověď

Libiku, ne, Zefýr se na to připravit nemohla. Ale o tom jsem snad nepsala, jasně, že je super, že to ustála (člověk ustojí leccos, když není zbytí)...i když já bych se možná z "poznávačky" v tom případě omluvila, že na tom nejsem fyzicky dobře.
A jasně, že si Zefýr odnesla "trauma", ale třeba si v ten den stalo něco jiného, co by se jí vtisklo, kdoví.
Taky mám události, které bych enrada opakovala...a pojí se třeba s vůní, písničkou nebo tak...

A otázky typu - jak se cítí ten a jak se cítí ten...to snad se nedá dopředu odhadnout.
Já po 4 dětech, kdy přes 30 let slýchám různé hlásky "mami", se občas otočím i na hlas cizího dítěte.
No a co?
Jako že jsem špatná, že nepoznám "mami" od vlastního dítěte? Nebo nechápu.
Asi nemám s mateřstvím problém...a moje děti s mým mámovstvím taky ne.
Já zas vnímám jiné situace (by´t druhými přijímané a žádané) jako problematické, je to prostě o úhlu pohledu.