Přidat odpověď

jentak, ono jestli máš něco podobnýho, co my (náš teda nerad lže a když se pokusí, ihned to na něm poznám, tak už se ani nepokouší), tak ho nenechávej být..a opravdu to něm požaduj, pokud jsi toho schopná.
Ale nejdřív uklidni sama sebe...ať to fakt není pod těma emocema, protože v tu chvíli on nad tebou získává jakousi moc...a ovládá tě nejen on, ale i ty emoce, a to nikdy není dobrý rádce.
Ujasnila bych si, jakou roli hraju, že jsem rodič a že pravidla budeme dodržovat, pokud je dodrží i on. Holt je ještě ve věku, kdy máte zodpovědnost. Tečka .
Ty jsi v hierarchii výš, máš určitou rodičovskou převahu a vychováváš...a tak je to v pořádku. prostě jsou práva, ale jsou taky povinnosti.
Až si tohle ujasníš, uvidíš, že i jeho postoj k tomu všemu i k tobě se nějak změní...i když ke škole jako takové nemusí - viz my .
Není to jednoduché, ale myslím, že jo, že to stojí za to to ustát...v klidu, s nadhledem...a i s tím, že se někde zkontroluje a zatlačí.
Takový blbý roky, no - tenhle věk....