Kat, to je legrační...
No, on byl manžel zvyklý, že dohlížet jakoby nad dětmi a jejich vzděláváním mám hlavně já
, taky to bylo pro něj samozřejmě pohodlnější...ale teď jak jsem dala ruce pryč s tím, že si nehodlám přivodit nějaký infarkt či co...a ať si jde kluk třeba jezdil s popelářema nebo uklízet do ZOO, kupodivu se aktivně chopil dohlížení nad synovým vzděláváním, dokonce důsledně dodržel sankce (zaspí - nikam v pátek s klukama nejde) a já jen potěšen přihlížím, jak z toho, že se to mění, mají oba dva radost...
Takže určitě to jde...ale fakt bych řekla, že napospas se ty děti nesměj nechat...já "hrozila" spíš naoko...ale - výsledek nad očekávání.