Přidat odpověď

Jakej "jinej arzenál"?

Já jsem třeba v podobný (ale asi o dost odlišný v tom, že o mýho tátu se dalo 100% opřít) situaci jako Tvůj brácha necítila potřebu žádnýho "arzenálu proti rodičům", naopak jsem chtěla spolupracovat a pomoct.

Ale to není jentakj případ, osobně si říkám, jestli v tomto případě není ta důvěra trochu předčasná, protože on ji neni schopen naplnit činy.

To, že se s ním budou učit, mi přijde jako docela dobrá strategie, plus to, co říká Hrouda - stanovit nějakej dosažitelnej cíl, možná za něj slíbit odměnu? a pomoct mu s tím do tý míry, co budou schopni. A na žádnou absolutní důvěru si nehrát, mám pocit, že to hocha spíš mate. Na to bude čas později, až s ním bude rozumná řeč.