Přidat odpověď

Vím, že reaguješ na Kudlu. Ale já když si vzpomenu, tak jsem pořád musela doma o něco bojovat - i o tu školu. naši si prostě usmysleli, kam půjdu a já nechtěla a to je moc nezajímalo. Pomohl mi tenkrát třídní, kdy našim přímo vyhrožoval, že k nim pošlou kontrolu - psaly se dvě školy, hlavní a další a já chtěla jako hlavní tu, o který naši neuvažovali. Takže když se odevzdávaly přihlášky, tak já tu svou před třídním roztrhala, pak šla do kabinetu a podala vysvětlení a pak už to šlo. ale naši si přáli, abych neuspěla a vlastně jsem je zklamala, když mě vzali.
Neexistovalo říct - mně to nejde, pomozte mi.
Připadá mi, jako kdyby mu nějaký ten "boj" chyběl - taková ta snaha prosadit si, co chce sám.