Jentakj, bereš to fakt strašně dramaticky, hroutíš se z toho, že chlapeček je jiný než jsi chtěla, z toho, že nemá jedničky a dvojky. K tomu ho lehce vydíráš tím svým "nemůžu dál", měla bys mu ukázat jistotu v kramflecích a rozhodně bys mu neměla stavět život tak, že bez jedniček skončí jako mrtvý feťák nebo čtyřicátník s dluhy, co se o sebe nepostará
Vždyť on se jeví dospěleji než ty, bere věci jak jsou a je drobet línej, kdo z nás to nemá?