Přidat odpověď

omlouvám se předem za heslovitý příspěvek, tlačí mě čas, ale je to velmi zajímavá a otevřená diskuze, díky "jentak" upřímnosti

* syna milujete a chcete pro něj to nejlepší.
* 15ti letý kluk rodičům lže a čeká co z toho bude. No, a na kom jiném by si měl lhaní zkoušet? Potřebuje pro život zjistit, co obnáší lhaní... uděláte mu velkou službu, když díky vaší reakci pochopí, že lež je průser s odloženou splatností...vždy a všude , tak to v životě chodí.
* Škola asi jej nebaví. Upřímně a vás by bavila? Klidně přiznám před dětmi, že to co po nich ve škole chtějí, je blbost a k ničemu pro život. Známky považuji za nesmysl. Myslím , že zbytečně hrotíte známky . Netrvej na jedničkách. Ale trvej na tom, aby se syn vzdělával a aby se do školy připravoval. Jsi schopná si s ním každý den na 1,5 h sednout a probrat učivo, tak aby měl dvojky/trojky? Já myslím, že to lze. Udělat si k tomu kafe, nehysterčit, nehroutit se. Bez emocí vzít předmět po předmětu, klidně přiznat, "Jo jo, chlapče je to pruda, ale nic jiného nám nezbývá, než se tím prokousat, tak šup at´to máme z krku. " Mladej se bude cukat , vztekat, ale nesmíš povolit, žadné dohody a ústupky. Vydržíš-li ty , vydrží i on. Podporuj jej v jakémkoliv zájmu o cokoliv, se zájmem vyslechni jeho plány .....
* Mluv s ním jako s velkým, ale kontroluj jej jako malého. Nerezignuj na svoji rodičovskou roli, klukovi tím neprospěješ.