Přidat odpověď

No jo, jenže je otázka, jak to učení vypadá. Moje dcera se třeba "učí" hodinu. Jenže v reálu je to tak, že listuje v sešitě, k tomu poslouchá muziku a kontroluje, co kdo píše na sociální síti.
Pak jí vyzkouším a zjistím, že neumí nic.

po stopadesáté deváté jí řeknu, že si musí tu kapitolu přečíst v učebnici, že sešit nestačí. Tak ona nahodí ksicht a jde si to přečíst.

Pak přijde, že si to přečetla. Tak jí řeknu, ať mi řekne definici práce a vzoreček. Na to se dozvím, že to si nepamatuje. Tak jí sdělím, že to je to hlavní, co se měla naučit a ať se vrátí, až to bude umět. Přijde za půl hodiny a je schopná napsat ten vzoreček.

Ona má pocit, že se musela 2 hodiny učit. Já jsem přesvědčena, že učení, tj. když vnímala to, co čte, trvalo tak půl hodiny.