Přidat odpověď

Ty se mi asi taky zdáš.
Představ si, jestli to nevíš, že člověk většinou maturuje v poměrně emočně citlivém období. Kdy je na hranici zletilosti, se spoustou věcí si neumí poradit jelikož není ještě úplně zralý.
Moje kolegyně se třeba celý gympl drtila, že měla buď vyznamenání nebo max samé dvojky apod. Ve čtvrťáku před maturitou se na ni vysral kluk. Psychicky se totálně rozložila. Nemohla se ani učit nic. Nakonec se hlasovalo, jestli jí to komise dá nebo ne. Tak má na maturitním vysvědčení samé čtyřky... No VŠ si udělala později ( MBA).
Můj známý ( je to 83 letý bývalý profesor na technické SŠ) se účastnil často i jako předseda maturitní komise, maturit. Jednou prý zažil kluka, kterého chtěl učitel češtiny nechat prolítnout. Tomu klukovi asi 3 měsíce před maturitou zemřela devítiletá sestra... Ten můj známý byl předsedou komise a jeho hlas měl váhu myslím 2 hlasů, tak to propadnutí přehlasoval...
U syna ve škole v oktávě kluk spáchal sebevraždu kvůli škole ( přímo ve škole), naštěstí ho zachránili...
Vím o další holčině, která skončila kvůli depresím v maturitním ročníku na psychiatrii. Maturuje teď o rok později.
Uvědomuješ si vůbec že jsme LIDÉ. Nežijeme ve vakuu a každý z nás něco prožívá a každý nemusí mít úplné štěstí?