Přidat odpověď

Anett, teď si uvědomuji, že oni vlastně každý měli jednu kamarádku a ten manželský pár další manželský pár, který k sobě zvali. Ale opravdu jen tu jednu. Tím asi byla vyčerpána potřeba osobnějšího sdílení a další nezvali.

A ještě nevím zda tu všeobecně mluvíme o stejných lidech. Těch opravdových sluníček je velice, velice málo. Poznají se tak, že skutečně cítíte na těle, jak vás hřejí, zahrají na nějakou vnitřní struhu a rozechvějí ji. Jste potom pro ně ochotni udělat cokoliv, abyste se s nimi mohli opět vidět a opět se ohřát v jejich přítomnosti.

A hodně lidí okolo to takto vnímá a třeba si to ani úplně neuvědomují. Jsou do nich "zamilováni" a neví proč. Jen vnímají, co všechno jsou pro ty sluníčkové schopni udělat. A také jsem mnohokrát pozorovala, že když oni něco dávají těm oblíbeným, rádi by takové služby zase přijímali od jiných. Snaží se ty sluníčkové napodobovat, ale nemají na to. Vlastně něco podobného tu kdysi psala Valkýra o svém muži. Že i on má lidi, které obdivuje a pak potřebuje lidi, aby mu sloužili. Nejraději že 1/4 bude obdivovat a 3/4 mu mají sloužit.