Přidat názor k článku Psychika rodičky

"Po letech zdůrazňování absolutní priority psychické pohody v těhotenství a především u porodu mne překvapila intelektuálka, která se pochlubila, že to už pochopila, a při druhém těhotenství už neplánuje týden před nástupem do porodnice stěhování a malování. Jenže dodala: Akorát si musím dodělat diplomku."

Skoda, ze je muj pribeh zde vytrzen z kontextu a zasazen jako negativni priklad. To me trosku zamrzelo. Na druhe strane chci zduraznit, ze zena ma spoustu povinnosti a nemuze se proste na celou dobu tehotenstvi pohrouzit do meditaci. Ja opravdu musim dodelat diplomovou praci, preci nezahodim sedm let skoly, jen tak pro nic za nic. Navic opravdu nechapu, cim takto svemu diteti ublizim? Vzdyt preci uceni se na statnice muze blahodarne pusobit na mozek miminka, jsou zname pripady, kdy deti studentu maji vyrazne lepsi pamet, protoze se jejich matky v tehu ucili nahlas. Nekdo svemu ditku zpiva a cte pohadky, ja mu ctu skripta. Urcite to neznamena, ze ho miluji mene. Navic mam spoustu povinnosti kolem starsiho ditka. Ditko v brisku nemuze mit tolik pece, kolik jsem ji davala tomu prvnimu. Jsou dva a ja stale jedna a svuj cas mezi ne musim delit.

PS: Opravdu si myslim, ze jsem MELA prirozeny porod a jsem s nim jako s celkem spokojena, i kdyz urcite dilci skutecnosti by opravdu sly zvladnou lepe. Ale uprimne receno, nechteli bychom toho trosku moc? Vzdyt zivot neni dokonaly, takze ani ten porod byt dokonaly nemuze...