Přidat odpověď
Janino, ja to mam tak nejak oboustranne. Hodne lidi z rodiny znam osobne. Jiz pres deset let. Hodne lidi znam virtualne, ale ve smyslu hodne intenzivnich a dlouhych konzerzaci a vymen nazoru, taktez uz vice, jak deset let. Takze jsem velmi dobre schopna zkombinovat osobni prozitky s temito lidmi a jejich virtualnim projevem a i proto vim, jak malo je treba dbat na virtualni svet.
A pak je tu zhodne nicku, ktere povazuji za velmi zajimave (a ano, fascinujici)...a to z ruznych duvodu. U nekterych kvuli nazorum, u nekterych kvuli forme projevu (kultivoaneho, ci prave naopak), u nekterych me zaujal vyvoj pribehu zde popisovanych. Ano, zaznamenavam to...ani ne tak proto, ze bych chtela, ale hodne veci mi proste utkvi v pameti a samo se sparuje s dalsimi informacemi.
Probehlo zde uz hodne vln...rodina se zmenila z docela rodinneho a az bych rekla intimniho prostredi na sdileni v daleko odtazitejsi prostredi. Prislo mnoho nicku, hodne starych, dobrych odeslo...nenavratne, nebo se reinkarnovaly. Mnoho nicku uz jen cte a a radeji nepise, protoze byly obeti utoku...a me to zajima, fascinuje a casto i pomaha si ujasnit svet kolem sebe, kdyz mu zrovna treba v tu chvili mam problem porozumet.
Předchozí