Přidat odpověď

Evidentně nejen já.

Zvláště nezávažné úrazy (závažný jsem naštěstí nezažila) strašně bagatelizovali, neřekli, co s dítětem dělali, to jsem z něj páčila sama (moc to ve 3 letech nejde). Je sice pravda, že o nic vážného nešlo, ale já jsem tam u svého dítěte v tu chvíli chtěla být, já chtěla rozhodovat o způsobu ošetření, o tom, kým bude ošetření provedeno a hlavně zůstat s ním potom a ne ho zase začlenit do režimu školky. Z práce jsem to měla 10 minut pěšky - a nešlo mi zavolat.

I jsem se snažila jim vysvětlit, že mi nejde o nějaká pojištění, ať se nebojí (žádné nemám a nejsem takový ten "vymahací typ") - stejně nic.