Přidat odpověď

Prádlo na žehlení je vždy zavřené ve skříni, takže mi nebrání v ničem (a žehlím toho málo, tj. ani hromada nebývá obří). Úplný "biohazard" tu nemáme nikdy, ale pokud máme jet celá rodina někam na kole, tak holt uklidím z nejhoršího předtím nebo počítám, že uklidím potom (druhý den) a prostě jedeme. Pokud by mělo jít jen o moji vlastní vyjížďku (spíš tak na bruslích než na kole) nebo výběh nebo procházku, tak na tu opravdu jdu až když to doma vypadá trochu přijatelně. Pokud jsem ale domluvená s někým, tak sraz kvůli úklidu rozhodně neruším - pokud by mi kamarádka odmítla domluvenou akci s tím, že musí uklízet (což se nestalo mně, ale párkrát si mi na to někdo stěžoval), tak bych teda brala tak, že se jí se mnou vlastně nechtělo a každá výmluva dobrá. Pokud si mám v klidu lehnout/sednout s knížkou, k internetu nebo tak, to nejhorší ale vždycky předtím uklidím. Kafe si třeba dám, po příchodu z práce, za účelem oddechu a odreagování, ale pak se vrhnu na ten úklid. Hry s dětmi ovšem ráda úklidu obětuju (případně přesvědčím děti, že jestli mám s nimi hrát, tak nejdřív uklidíme), což je ale bohužel tím, že mně z velké části moc nebaví